Sledujte také :  CAHF - Česká asociace šermířů | 1.Asociace divadelních a filmových šermířů | eHerold | Livinghistory.cz | Šermíři.cz | Šerm.sk | Šermířský bazar | Hosting Český Web, a.s. |
 logo český šerm
   | uživatel :guest | zaregistrovat | přihlásit |
 
Anketa
celkem hlasů
Aktuální diskuse
FOTKY Z BITEV a jiných šermířských akcí....
(celkem 1998 ) 1998 nových
Bitva SOEST 2019 2.-4.8.2019
(celkem 1 ) 1 nový
Prodám paví pera
(celkem 3 ) 3 nové
Litoměřické vinobraní 2018
(celkem 1 ) 1 nový
Kováři, mečíři, zbrojíři
(celkem 4355 ) 4355 nových
Bitva v Bulharsku (Šumen 23.-24.9.2017)
(celkem 1 ) 1 nový
Jak byste si představovali, že by měla vypadat dobrá třicítková bitva?
(celkem 51 ) 51 nových
Taktika, strategie a produkce situace v boji
(celkem 33 ) 33 nových
Jaký byl Děvín aneb kterak Čert zapadl
(celkem 5 ) 5 nových
Evropa okolo roku 1000
(celkem 9 ) 9 nových

Medievum Market: E-shop, na němž naleznete exkluzivní dárky s
historickou tématikou, historické repliky, keramiku, historické sklo i
netradiční zážitky.

Mojsheho żop: noże, spony, nákonżí... Kvalita za dobrou cenu.
seznam témat -> Meče Pavla Moce

Pokud chcete přidat nový příspěvek musíte být zaregistrován  | nové zprávy : dolů
Siegfried 21. únor 2007 08:54:34
clario(20. únor 2007 18:05:05) :
Vždycky je cena o složitosti výroby, u meče hlavně hlavice a příčky. Pokud to je tvar který s esnadno dělá na stroji tak to je levnější. Pro ilustraci sem od něj loni v létě (možná dokonce na jaře - to to letí) Bral 1,5 s rybí ploutví na hlavici (v jeho katalogu je to tuším "embleton") a ta byla za 5K, ale kluci od něj brali za cca těch 3,5K, u lobka to výjde podobně...
Takže mu napiš, popř. když neodpoví tak zavolej a uvidíš .)
Pyroh 21. únor 2007 07:41:43
Zkus mu kdyžtak napsat a zeptat se ho na to (neděs se, že nemusí dlouho odpovídat, má toho dost).
clario 21. únor 2007 05:54:36
díky doufal sem že je to ňák tak jak řikáš..radši sem se ale zeptal
Pyroh 20. únor 2007 23:49:27
Mno, já si od něj kupoval jedenapůlku asi před rokem a bylo to okolo 3500...možná to je jako jedno platnéřství, které už jsem zapoměl jak se jmenuje, ale ceny mají zdánlivě přemrštěné - nicméně to je spíš kvůli zahraničním zájemcům, kteří to zaplatí - a čechům dají rozumné ceny.
clario 20. únor 2007 18:05:05
rád bych se zeptal na cenu mečů pavla moce ze začátku téhle diskuze je napsáno že jednoručka stojí okolo 3000 a jedenapůlka kolem 3500(ten příspěvek je skoro pět let starej) na jeho stránkách v pricelistu má jednoručky od 220euro a jedenapůlky od 240euro tzn. že ta cena je víc jak dvojnásobná a to už mi příde jako dost peněz rád bych věděl jestli ty ceny opravdu odpovídaj i když sám nevim proč by tam měl dávat jiný
Gil 30. květen 2005 14:18:12
Ahojky
Je to opravdu zajímavá debata, já bych si jen krátce dovolil reagovat na původní námět této diskuse.
Meče Pavla Moce má několik mých kamarádů, kteří mají zkušenosti i jinými kováři a ty s těmi Pavlovými jsou všichni velmi spokojení. Já sám si u něj hodlám meč obědnat a všem ostatním nerozhodným zájemcům jej mohu vřele doporučit.
Měsíc 28. květen 2005 22:42:05
Lidi, tahle diskuze je už sice docela stará, ale moc zajímavá, určitě by ji stálo zato oživit!!!

Stavíme totiž kovárnu a hledáme a študujeme materiály, jak se dělaj kvalitní meče. Já si myslím, že lidi se nechtějí pouštět do mečů, protože mají vsugerováno „že je to strašně těžký“ a když jsme na Dobřívskym cvočku viděli ty „kováře“, co neuměli ani snejtovat kleště, stouplo nám sebevědomí natolik, že jsme začali plánovat i damask, a tak…
Já si myslel, že damask je prvotřídní kvalita – a teď se dozvídám, jestli to dobře chápu, že už je překonaná – je to tak? Jak může být překonaná? Co je lepšího na dnešních ocelích oproti damasku?
Znáte někdo způsob výroby japonského meče? Nemám na mysli detaily, ale obecně, detaily si dohledám (nevíte někdo kde?)
Jestli to dobře chápu, hamon tedy vzniká nerovnoměrným chladnutím žebra oproti břitu, je to tak? Měly japonské meče damaskové jádro s navařeným ocelovým břitem?
Jsou jap. meče pružný? – nedovedu si moc dobře představit „ohebnou“ katanu.
Hrot jap. meče, jsem četl, že se ještě dodatečně kalí, aby byl co nejtvrdší a nejprůraznější, neporušuje to nějak hamon?
Když se čepel (kvůli jednomu břitu) zahne do charakteristického tvaru, musí to, podle mě, zákonitě vyvolat vnitřní pnutí, které meč roztrhá, nevíte, jak se tohle řeší?
(víte, já těmahle dotazama nechci moc otravovat Patricka Bártu, tak kdybyste mi odpověděli aspoň na něco, byl bych moc vděčnej)
díky, Měsíček

PS: Karel, radwin: existujete zde ještě?


Gratius 18. květen 2003 13:24:14
radwin(18. listopad 2002 01:05:17) : Kde jsi vzal, ze cituji: "železo ze kterého se dělaly nemělo téměř žádný uhlík". Vzdyt ve stredoveku meli presne opacny problem a to uhlik ze suroveho zeleza dostat, aby vysledne vyrobky nebyly krehke. Proto se take delal svarkovy damasek.
Bludička 18. květen 2003 13:19:27
Gratius(18. květen 2003 12:55:52) : Nejlepší článek, který jsem kdy o damaskování v Evropě četla:
www.vikingsword.com...
Opravdu stojí za to, bohužel je také anglicky.

radwin(18. listopad 2002 01:05:17) : Můžeš mi prosím říct, odkud bereš informace o středověkých mečích? Potřebovala bych k tomu zjistit něco bližšího...
Gratius 18. květen 2003 12:55:52
Pro zajemce ze znalosti anglictiny trochu odbornejsi clanek www.thearma.org...
Buchin 18. květen 2003 10:19:11
Wothan: Přesně tak, svářkový damask existoval už kolem 2. století před Kristem u Keltů. Použivali ho i Římané od kterých ho převzali Frankové a od nich se damascénské čepele dostali k Vikingům, kteří na ně kovali vlastní jílce a rozšířili tyto meče téměř po celé Evropě. Na svou dobu byl svářkový damask velice kvalitní, ovšem i náročnou technologií. Kombinoval hojně se vyskytující železo a tehdy nedostatkovou ocel a tak bylo dosaženo vynikajících výsledků. Bylo možné kovat poměrně dlouhlé meče, ktaré se neohýbaly ani nelémaly. Pak se zdokonalila výroba oceli a už bylo damask vyrábět nevýhodné, jak již Wothan říkal. Doufám, že sem nenapsal nějakou blbost, ale mám zato, že to nějak takhle bylo.
Ramirez 14. březen 2003 23:42:32
Omlouvam se,že vám kazím diskusi, ale uměl by mi někdo poradit buď přímo postup, a nebo nějaký odkaz, kde naleznu informace o způsobech a fintách lití normální a bílé mosazi?Velice díky,Ramirez
Mrkvoslav 08. prosinec 2002 08:05:27
Karel: Nedávno jsem se dočetl o nálezu asi patnácti damaskovaných nožů v místě "Sekanka" u Ostrovského kláštera na Vltavě - ona je to vůbec zajímavá lokalita pro studium 13. století, ale to je vedlejší. Tyhle nože byly místní výroby - tuším, že technika, kterou byly dělány se nazývá "svářkový damask" a v podstatě jde o navařování několika (v tomhle případě 2-3) různě tvrdých pásů železa nad sebe tak, aby břit byl co nejtvrdší a rub co nejpružnější.
Karel 04. prosinec 2002 04:27:46
Mrkvoslav
Mě se nějak vůbec nevybavují plátkované/tedy damaskové /ocele v evropě,snad toledská provenience,ale mám pocit,že nebyla plátkovaná,vůbec postupy středověkých mečířů v evropě mi nejsou známy,předpokládám že všichni dělali na" měkké jádro".
Na tom Knifu je slušná diskuse,možná by stálo za to,založit u nich nějaké diskusní téma.
Mrkvoslav 03. prosinec 2002 19:16:49
Karel: Našel jsem tam toho zajímavého dost, ale odpověď na otázku, zda se ve vrcholném středověku přestaly damaskované meče vyrábět z důvodu, že to bylo příliš pracné a oproti tehdejší oceli nijak extrémě kavlitnější - ostatně, neuvědomuju si žádný pozdně středověký damaskovaný meč z oblasti střední Evropy...
Karel 02. prosinec 2002 13:34:35
Mrkvoslav
Tak jak blázniví nožíři,našel jsi něco zajímavého?
Mrkvoslav 29. listopad 2002 07:49:13
Karel: Díky... knify.cz prozkoumám, snad mě to obohatí :-)
Karel 27. listopad 2002 14:49:27
Mrkvoslav
Teď mi napadlo ,jestli chceš solidní informaci o ocelích zkus. Knife.cz odd.technika tam je článků ohledně kalení ,broušení,plátkování co hrdlo ráčí.
Karel 27. listopad 2002 13:32:09
Mrkvoslav
No já nevím co myslíš kvalitní pružnou ocelí.Problém je v tom ,že na poměrně dlouhé čepeli musí koexistovat dva materiály s téměř opačnými vlastnostmi:břity musí mít dost HRC aby šly nabrousit a držely ostří a čepel
musí být dost pružná a pevná aby vydržela namáhání při seku nebo silových krytech.Metodu práškování neznali,přísady legovacích prvků taky neznali,takže jim nezbývalo,než pracovat s procenty uhlíku a kovářským svářením.
Mrkvoslav 27. listopad 2002 07:47:10
Pánové, koukám, že jste poměrně "čepeloznalci"... Proto mám jeden dotaz: "Je pravda, že damaskované čepele mečů byly používány do určité doby z toho důvodu, že ještě nebyli schopni vyrobit dostatečně pružnou ocel? Pokud ano, jaké je srovnání kvalitní damaskované čepele s čepelí z kvalitní pružné oceli? Proč se používalo damaskování déle v asii a africe, než v Evropě? (Do toho nepočítám, pozdní damaskované dýky a nože, které byly - podle mě - jen "masírkou" tehdejších boháčů)"
Karel 23. listopad 2002 12:52:44
Radwin
Nerozpadá se ta austenitová struktura při pomalejším ochlazení na ferit a perlit?
První krok kalení/jaki ire/je pokrytí povrchu čepele kaší z jílu ,prachu z dřevěného uhlí a jemně mletého pískovce.Slabá vrstvička na ostří,po zaschnutí pokračoval 3-6mm vrstvou na zbytku povrchu.Po zschnutí vytvořil na tenké vrstvičce na ostří přidáním čerstvé pasty hranou špachtle kresbu linie kalení hamon.
radwin 21. listopad 2002 00:35:25
Karel:
Jak silná ta vrstva je? Neumim si fakt představit , jak to musí být tlustý, když to zpomalí prostup tepla natolik, že to řestane být kalením, navzdory chladící lázni.. Já se jen mrk na ty stránky Bárty (templ.host.sk... ale až do novýho roku nemám moc času, tak budu pár dnů reagovat asi trochu "ospale", ale nevadí.. Zkus se tam mrknout, moh by tam mít i nějaký komentáře, já fakt neměl čas.
Karel 20. listopad 2002 05:12:19
Radwin
On ten japonský mečíř měl na řapu/to je budoucí rukojeť/navařený ještě kus kovu,aby dosáhl dost daleko do pece,celá ta budoucí čepel byla pokrytá hlínou,takže to po zaschnutí vytvořilo jakýsi keramický obal,jen v místě budoucího břitu byla ta hlína odškrabaná,pak celý takhle upravený kus ohříval na teplotu potřebnou pro kalení/jen se mě neptej jak to poznal,že je to akorát,když na tu čepel přes ten kryt neviděl,nicméně zase vím,že měli ve zvyklostech tohle provádět jen v noci,nebo v zatemněné dílně z čehož plyne,že sluneční světlo zkreslovalo barvu ohřáté čepele/ no pak to vrazil do lázně i stím obalem,takže hřbet a žebro čepele chladlo pomaleji.
radwin 19. listopad 2002 22:19:07
Karel:
Aha. OK, mrknu se, ale teď k Hamonu: Právě ksem byl na stránkách Patricka Bárty (vím, že dělá katany) a mrk jsem se tam na detail Hamon Midare a Hamon Notare. ČÉČE, to není vrstva v pravým slova smyslu, to je ODRAZOVÝ EFEKT jak vyšitej! Prd polarizace, přesně takhle vypadal kus leštěné oceli co nám ukazoval profák v technologii. Ten špalek byl při kalení ponořen do lázně jen do půlky a zbytek chladl volně. Profák nám na leštěné ploše ukazoval, jak je krásně vidět část s převážně martenzitickou strukturou a tím zbytkem (teď si fakt nejsem jistej, zda-li je to austenit, mám ale pocit, že austenitická struktura nepřežije chladnutí a rozpadá se buď na onen martenzit, nebo na -- a -- a -- v hlavě nasrany..). A právě ta přechodová část, kde procento krystalů martenzitu klesalo a přecházelo do toho druhýho (kýho čerta), měla tu vlastnost, že jakoby se převracel směr kam to odráží světlo, martenzit světlejší, ta druhá část mírně tmavší a ten prostředek skoro bílej, ale jak jsi to naklonil pod jiným úhlem, všechno se obrátilo, prostředek ti zčernal a ostatní se rozsvítilo, ne o moc, nejvíc kolísal odraz na přechodu. Nebylo to ale tak tenký jak Hamon, mělo to asi tak 3 cm. Prostě se to chovalo, jak superjemnej hologram, ta část s namíchanými krystaly tvrdohlavě odrážela světlo trochu jinam, než zbytek... Žádná záhada. Zkutečnost, že jsou na sebe nalepeny krystaly obou typů zřejmě způsobuje, že povrch se zvlní následkem různého tvaru krystalů do nějakých větších celků, než je elementární mřížka, což se projeví až když to vyleštíš a odstraníš makrostruktury, rozvlnění musí být fakt hodně drobné.
Hamon zřejmě vzniká tím, že břit při kalení MUSÍ chladnout o dost rychleji, než hřbet (to by mě teda zajímalo, jak to kurnik dělá, že se to půlí po té delší hraně, to sakra ponoří do lázně jen břitem?? a za co to sakra potom drží? mám mindrák...)
Karel 19. listopad 2002 16:03:12
Radwin
Fakt by bylo od tebe šlechetné,kdybys nakoukl do nějakých starých skript,nám to přednášeli spíš z hlediska chemické vazby a chování krystalových mřížek nikoho moc nebralo,leč nyní je to jinak,extremě by mě zajímalo jak vypadá ta přechodová část mezi materiálem kaleným natvrdo a materiálem ,který byl při ponoření do lázně částečně chráněn jakýmsi keramickým krytem na jehož okraji se po kalení a leštění vytvoří ta slavná ozdoba zvaná hamon.Vlastnosti těch sousedících materiálů jsou vlastně extremně rozdílné a mě by zajímala krystalová struktura vrstvy,která jim umožňuje koexistovat.
radwin 19. listopad 2002 12:59:17
Karel:
Takže ti teď nepovím, jak vypadá martezit uvnitř, co se kalení týče, maně si vzpomínám, že část uhlíku nestihne při rychlém chladnutí z mřížky utéct, a vytvoří mřížku s uzamčeným atomem uhlíku uvnitř (a to v různých variantách, buď s uhlíkem uprostřed kubické struktury, nebo uprostřed její stěny) z původních krystalů austenitu... Ale jestli to chceš přesně, můžu doma někde vyhrabat skripta.
Co v téhle diskuzi považuju za důležité, je chování těch materiálů a proč.
Ke značení ocelí: U námi používaných materiálů, (14xxx) je důležité poslední dvojčíslí, vyjadřuje měrný obsah uhlíku v desetinách procenta (a z toho lze odvodit její případnou kalitelnost)
radwin 19. listopad 2002 11:41:47
Karel:
Oko ne, ale ta vrstva ano. Prostě je možé, že světlo s jistou polaritou odráží jen s 20% účinností, pak se pro oko daná plocha jeví tmavší, celkový světelný tok je o pohlcenou část menší.. vím, že se tak některé mikrostruktury po kalení chovají, ale, přesně jak říkáš, je to viditelné jen pod jistým úhlem, v nedifuzním světle, a jen do jisté vzdálenosti. Co se týká přesných chemických pochodů při kalení, věděl jsem to, ale je to už 6 let co jsem ze školy, nevím jistě..
Karel 19. listopad 2002 06:32:36
Radwin
Ne,nejsem strojař,ale jakž takž ovládám chemii.
Nioi přesně kopíruje tvar linie kalení a je vidět pouze při osvětlení v úhlu 20-30 stupňů a z výšky necelých 20 cm,takže nějaký optický efekt tam bude hrát roli,ale polarizace světla to asi nebude,protože oko,pokud vím polarizované a nepolarizované světlo nerozlišuje.
radwin 18. listopad 2002 17:08:45
Karel:
Hmm, technologii výroby japonských mečů neznám přesně (takže ani příslušnou terminologii). Nicméně proč má zakalený martenzit jinou barvu než nízkouhlíkové železo, nevím. Teda spíš jen tuším, že se musí jednat o nějaký polarizační efekt, protože paradoxně je ta tvrdší čás světlejší, i když obsahuje více uhlíku, než ta tmavší a tudíž by to mělo barvit víc do tmava. Takže vstupují do hry spíš jevy založené na odlišných optických vlastnostech krystalů Fe3C v kubické mřížce. Navíc při kalení nevzniká jen martenzit, to je trochu složitější problematika, závisí to taky na typu a množství použitých legur... Ale možná tu sypu písek do pískoviště a dělám přednášky absolventům strojárny... :o)))) ..?
Karel 18. listopad 2002 15:29:26
Radwin
To je japonský termín a značí linii kalení oddělující tvrdě zakalenou část ostří katany/jaki-ba/ od méně zakalené.Representuje nejkrásnější vnější znak samurajského meče.Martensit v těch místech tvoří úzkou mléčně bílou linku krystalů a říká se jí nioi nebo nie
radwin 18. listopad 2002 15:01:01
Karel:
Ale notak, Karle, nejsem děd vševěd, svářkový damask jsem nikdy nedělal.. pokusil jsem se jen v míře svých znalostí odpovědět na čísi dotaz.
Odhaduju, že tam pnutí být nějaký musí, ta kalitelná složka damasku při kalení martenzit tvoří, takže těžko bez pnutí. Je jen otázkou, co se stane, když to kovář kvalitně nesvaří. Piliny? Máš s tím nějaký zkušenosti?
Pojem hamon slyším prvně. Máš nějaký komentář?
(taky chcu bej zas o něco chytřejší.. :o)))
Karel 18. listopad 2002 10:52:10
A jakpak se k sobě chovají dvě kovářsky svařené vrstvičky,je tam nějaké pnutí?A jak tam vlastně krystalizuje martensit,že dokáže vytvořit leštitelnou linii,které se tuším říká hamon.
Roy 18. listopad 2002 07:14:16
Tak jsme zas všichni o něco chytřejší :-).
radwin 18. listopad 2002 01:05:17
Karel:
No jasně že by se dalo, tahle metoda se taky ve středověku používala, než přišel hromadnější nástup "pružných" kalitelných ocelí. Každá cementovaná čepel má tvrdý obal/měkké jádro. Problém je spíš v tom, že taková čepel, jak se dělaly ve středověku většinou nepruží, protože železo ze kterého se dělaly nemělo téměř žádný uhlík, takže se to spíš při zatížení naplocho ohlo. Je to vlastně stejný materiál, ze kterého se dělá ta měkká složka v damaskových čepelích. O HRC (Rockwellova stupnice) ti ale šlo, já neumím vyjádřit míru tvrdosti po kalení jinak , než v používaných stupnicích. Pevnost/pružnost ovšem nakonec vždy závisí na konkrétním použitém materiálu, hloubce cementování, tvrdost na kterou je povrch zakalen.. Ty středověké cementované čepele ale byly dle mého docela měké(na ohyb), cílem bylo zachovat tvrdé ostří, aniž by se to při nárazu rozsypalo.
Zrna: možná by se to tak dalo vyjádřit, zrno je jakási buňka, v níž má mřížka krystalizace stejný směr. Ale myslím, že to není totožné s monokrystalem, uvnitř buňky je poměrně hodně kazů a anomálií v pravidelnosti mřížky, díky tomu je možné oceli kovat. Při kování se totiž mřížka bortí a zaplňuje tak místa se zápornou chybou (chybějící atom), proto taky dobře prokované materiály jsou pevnějš a při zatížení za studena se již mřížka nemá kam bortit. Proto se nekované čepele tak rády a lehce lámou, při kritickém zatížení se celá struktura pohne v záporné chybě mřížky a lom je na světě raz dva.
Karel 16. listopad 2002 17:32:44
Radwin
Jen mi tak blesklo,jestli by se tak nedala vytvořit čepel typ měkké jádro,tvrdý obal./nešlo mi o HRC a broušení,spíš o pevnost a pružnost/.
To čemu říkáš zrna jsou krystaly?
radwin 16. listopad 2002 12:46:47
Karel: Záleží na tom jaký limit máš na mysli. Cementovat se dá třeba do hl. 1 mm, ale trvá to půl dne než ocel uhlík do dané hloubky absorbuje. Navíc při hloubkách nad 0,6 mm mají povrchová zrna větší obsah uhlíku, než ta v šesti desetinách. Platí pravidlo, že čím hlubší cementování, tím menší je možný úhel vypružení/ohybu, protože pak dochází k povrchovým trhlinám. Ty mají u oceli za následek (při větší hloubce procementování) další postup lomu a následné zlomení, lom totiž pak pokračuje po hraně zrn i napříč měkčím jádrem čepele. Jakmile se objeví DOSTATEČNĚ hluboká prasklina, při zatížení postupně projde celým průřezem materiálu.
Co se týká tvrdosti, je možno dosáhnout až třema 65 HRC zcela nezávisle na hloubce procementování, záleží na typu použitého materiálu. Použiji-li měkčí materiál (s hodně malým obsahem uhlíku), mohu cementovanou vrstvu zakalit rovnou na 60 HRC a nemusím popouštět, protože v 0,3mm tlusté vrstvě se nenahromadí dostatečná úroveň pnutí, a měkký materiál pod ní žádné pnutí nemá (to vzniká při transferech C a Fe3C v mřížce železa) a tím pádem dokáže křehkou vrstvu nad sebou udržet pohromadě.
Karel 16. listopad 2002 05:03:48
Radwin
Radwine,to byl špičkový příspěvek to o těch ocelích.
Poslechni má ta metoda cementování nějaký limit v hloubce napuštění materiálu uhlíkem?
radwin 14. listopad 2002 00:39:53
mascha: mno, to máš blbý, obávám se, že lom bude pokračovat. Zkout (na)prasklou čepel bývá technicky větší problém, než vykovat novou, navíc na ceně čepele se nejvíce projeví právě práce, považ: ve FERONĚ stojí 1kg pružinovky (14260) zhruba 25-30kč. to myslím čepel kordu ani nemá, odhaduji to tak na 600g. Z toho vyplývá, že zkutí staré prasklé čepele bude výrazně dražší (a s nejistým výsledkem), než čepel zbrusu nová. Dej to Mascho do zběru, v železárnách z toho vytaví dobrou vsázku oceli ;o)
mascha 12. listopad 2002 09:47:52
mam sedmiletou kordovou cepel od Hada (trojuhelnik) a ted mi lehce napraskla asi v jedne tretine. Myslite, ze se to da nejak dat do kupy, nebo je to na novou cepel (to bych nerad, tahle je perfektne lehka a vyvazena)
radwin 11. listopad 2002 17:24:55
Stoupa: ad kvalita oceli: 14260 je legovaná vysokouhlíková ocel, laicky nazývaná "pružinová", ovšem tohoto názvu bych se radši nedržel, protože pružiny se dělají i z jiných ocelí (14060, 12090). Podstatnou vlastností 14260 je nízký obsah balastních prvků (Ph, S) které způsobují značnou křehkost při již velmi malé tvrdosti. 14260 dále obsahuje legury Si a Cr, které značně zvyšují mez kluzu (bod na křivce zatížení, kdy se krystalická struktura materiálu začne bořit a materiál se "pohne a klouže" až do úplného lomu/utržení/střihu). Jinak, 14260 lze zakalit až na 65 HRC (kdy je ovšem při obrovské tvrdosti již značně křehký), čehož někteří (lepší) kováři využívají, a po zakalení na tuto tvrdost čepel popouštějí na oněch 52-55 HRC (optimum), čímž odstraní z materiálu značné pnutí, které se po zakalení (jedno na jakou tvrdost) v materiálu objevuje. (popouštěním se rozumí ohřev zakalené oceli na zhruba 200 °C a následné pomalé chladnutí, nejlépe zároveň s pecí)
14260 na druhé straně dobře snáší i přímé zakalení na 48-50 HRC, ale je nutno počítat s tím, že oproti výše uvedené variantě bude čepel přece jen křehčí. Nepopuštěné, nebo špatně popuštěné čepele se mohou při nárazu doslova rozletět na mnoho kusů (viz vnitřní pnutí).
Dobře tepelně zpracovaný 14260 se neohýbá, pruží, při kritickém průhybu se zlomí (na délku 900mm a tl. 5mm asi někde za 90 °) a na zteči s jinou čepelí se nevyštipuje ale spíše zkovává do nepatrných zářezů.
Někteří kováři používají materiál 14340, ale na pořádné zakalení neobsahuje dost uhlíku. Toto zřejmě řeší cementováním (povrchové napuštění materiálu uhlíkem do 0,2-0,4 mm, kde při kalení se povrch zakalí až na 58 HRC a vnitřek zůstává mekký).
S čepelemi Pavla Moce zkušenosti nemám, jen s čepelemi p. Červinky, viz www.sword.cz, ovšem jeho ceny jsou okolo 5000, (ale vyplatí se)
Stoupa 08. říjen 2002 06:26:32
Na jeho stránkách lze najít informace, že pro zakázkovou výrobu používá ocel ČSN 14260 (55 Rockwellů). Nemáte někdo zkušenost s tímhle materiálem, nebo dokonce s jeho mečem z tohoto materiálu?

Díky, Stoupa
cyberkotlik 07. říjen 2002 22:14:19
J, jsou dobrý, měl bych jen jednu malou výhradu k čtvercovému průřezu příček - v anglii, kde se dostávaly do dost ostrého fyz. kontaktu, se ohýbaly a deformovaly, takže doporučuju průřez obdélníkový, či lepší tepelné zpúracování příčky
Tygr 07. říjen 2002 20:56:31
Já osobně meč od Pavla mám a jsem s ním velice spokojený. Mají ho i další kluci od nás ze skupiny a také si je chválí. Kvalita čepele mi přijde dobrá, není podle mého názoru ani příliš měkká ani příliš tvrdá. Ceny se pohybují myslím tak okolo 3000 za jednoručku a 3500 za jedenapůlku. Je to trochu vyšší cena, ale podle našich zkušeností se vyplatí.
Stoupa 07. říjen 2002 13:34:32
radar: moc by me zajimala kvalita cepele. Muj dosluhujici mec mi prokazal za tech par let dobrou sluzbu, akorat je dost mekky.
Pokud vis cenu, taky by se hodila, abych si mohl utahnout domaci rozpocet ;-)

Thx, Stoupa
radar 07. říjen 2002 13:25:29
pry velmi dobre, mam kamose, co je maj a jsou s nimi spokojeni. Az budu mit vic penez, tak si ho taky koupim
Stoupa 07. říjen 2002 08:36:14
Ahoj lidi!
Zavítal jsem na stránky dílny Pavla Moce www.swords.cz . Na fotkách jsou meče opravdu moc pěkné, ale zajímala by mě -- a moc by mi pomohla -- Vaše zkušenost ...
Taky se mi nezdá, že web už nebyl aktualizován ...

Diky, Stoupa

webmaster