Sledujte také :  CAHF - Česká asociace šermířů | 1.Asociace divadelních a filmových šermířů | eHerold | Livinghistory.cz | Šermíři.cz | Šerm.sk | Šermířský bazar | Hosting Český Web, a.s. |
 logo český šerm
   | uživatel :guest | zaregistrovat | přihlásit |
 
Anketa
celkem hlasů

Medievum Market: E-shop, na němž naleznete exkluzivní dárky s
historickou tématikou, historické repliky, keramiku, historické sklo i
netradiční zážitky.

Mojsheho żop: noże, spony, nákonżí... Kvalita za dobrou cenu.
seznam témat -> Husiti a otázky s nimi súvisiace

Pokud chcete přidat nový příspěvek musíte být zaregistrován  | nové zprávy : dolů
trener 25. únor 2006 13:40:19
Wothan: Tedy poté, co jsem si přečetl článek o husitech v poslední Pevnosti (únor 2006), si opravdu nemyslím, že názor na husity je 50:50
:-).
Je pravda, že od Divouse jsem o nich nic objektivního a vyváženého ani neočekával. Z každého jeho článku o českém středověku to čouhá jako šídlo z pytle.
Pedrák 31. prosinec 2005 09:10:55
Všem příznivcům i odpůrcům husitského období ,kteří jsou schopni konstruktivně vést debatu ,přeju dobrý rok 2006.
Pedrák 30. prosinec 2005 21:14:32
Plán tvrze jsem našel v knize :Encyklopedie Českých tvrzí -Durdík ,CHotěbor ,Ulovec-2000 . Tvrziště situováno v jihozápadní části vsi ,na ostrohu severovýchodně od želez. stanice. Tvrziště trojúhelníkového tvaru o rozměrech 60 x 40 m ,zachovány příkopy až šíře 20m ,hloubky až 8m. Ze severu chrání kolmou plošinu tok Lužické Nisy a na východě se nachází zbytek rybníka s hrází. Ze staveb zachována pouze prohlubeň na severní straně tvrze. Ta zmíněná kniha ,je to II. díl /K-R/.
Pedrák 30. prosinec 2005 19:48:22
Ta CHrastava -souhlas ,Mikuláš z Kaišperka nechal opevnit hlavně kostel . Kolem byla hřbitovní zeď a dále valy a příkopy. Většina staveb byla asi ze dřeva. Nedivím se ,že Lužičané si libovali v ohníčkách. Našel jsem tu tvrz ,o které jsi se zmínil. Tvrz měla plnit účel stražiště cesty na Žitavu. Patřila původně manům hradu Grabštejna.V letech 1353-1383 jí držel Jan II z Donína ,řečený Halíř. Ta přezdívka byla prý pro jeho chudobu. Obecně se jí začalo říkat Halířova tvrz. Snad v r.1970 byl zde proveden arch. průzkum /Liberecké muzeum / ,který přinesl zbytky keramiky a železných předmětů z 15.-16. stol. Kdy tvrz však zanikla ,není známo.
Pedrák 30. prosinec 2005 18:49:01
Wothan: ještě pár střípků- oblast kolem CHrastavy byla docela horká. Při vpádu do Žitavska r.1424 se již zmíněný Boček z Poděbrad pokusil dobýt hrad Grabštejn . Po tři týdny se posádka bránila ,až to husity přešlo. Co se nepovedlo husitům ,podařilo se jejich spojenci Mikulášovi z Kaišperka ,hrad Grabštejn dobyl r.1430. Mikuláš měl ještě další opěrný bod v této oblasti ,městečko Chrastavu ,jež se stala jedním z cílů útoku Lužiských oddílů. r.1433. Lužičané městečko zcela vypálili. Ještě jsem vyštrachal zmínku o neúspěšném pokusu husitského hejtmana Jakuba Kroměšína z Březovic ,dobýt hrad Oybin v Lužici roku 1429.
Pedrák 30. prosinec 2005 16:47:11
Wothan: 0 Hamrštejn se pokusil už r.1424 Boček z Poděbrad-hejtman husitských oddílů ,ale akce skončila příměřím mezi husity a posádkou hradu pod velením Mikuláše Dachse. Ten potřeboval čas na zesílení obrany a zásobení potravinami. V r.1428 byl napaden Lužičany zadní voj sirotčího vojska pod vedenim hejtmana Jana Královce u již zmíněného Machnína. Tato událost ,alespoň pokud je mně známo se hradu nijak významně nedotkla .Hamrštejna se zmocnil však r.1433 sirotčí hejtman Jan Čapek ze Sán a dosadil tam svou posádku. Asi toho bude víc ,co by se dalo o husitských akcích v Lužici ,či na jejím pomezí dohledat. Pokud někdo další střípky ze zmíněných událostí hodí do placu ,předem díky.
Pedrák 29. prosinec 2005 21:49:56
koulars: Snad jsi to přelouskal -polepším se .
Pedrák 29. prosinec 2005 21:45:18
koulars: Asi jdu s křížkem po funuse-reakce na dotaz z 9.11 2005. Jen malé střípky z husitských aktivit v Lužici. Táborské vojsko v šarvátkách kolem města Ži-tavy 10-12.5 1427 ,města nebylo dobyto. Podzim r.1428-vpád sirotčího vojska do Žitavska a Budyšínska ,na zpáteční cestě byli husité zaskočeni u CHrastavy-Ma-chnína 16.11 1428 Lužičany a utrpěli značné ztráty. Také přišli o velkou část své kořisti. Mezi největší úspěšné akce husitů v této oblasti patří dobytí města Lubaň ,při vpádu r.1431. Jo ještě jsem našel zmínku o neúspěšném obléhání hradu Stolpen v r.1429- trvalo devět dní. Hrad se pokoušelo dobýt táborsko-si-rotčí vojsko. Prameny: F:Kavka- Poslední Lucemburk na českém trůně 2002 ,prů-vodce hradu Stolpen 1999.
trener 29. prosinec 2005 12:42:00
Wothan(29. prosinec 2005 09:49:48) : Možná budu souhlasit s Tebou v tom, že názor na husity je v současné společnosti 50:50 (chci tomu věřit), ale přístup médií tomu rozhodně neodpovídá!
K Největšímu Čechovi: Víš kolik mne to Žižkovo páté místo stálo :-) Mimochodem vloni proběhla velmi podobná anketa v MF Dnes, tam hejtman skončil šestý. Takže práce nás romantiků (viď Amate) má smysl.
trener 29. prosinec 2005 12:37:46
Kain(29. prosinec 2005 12:34:27) : Předěhnu Amata: Byla-li za pár let za krále Holce za groš ovce, svědčí to něco stavu ekonomiky krátce po husitských válkách.
Kain 29. prosinec 2005 12:34:27
Nápodobně, mi to došlo, když jsem si uvědomil, že válka vyčerpala zemi, ale že husité nejen prohráli, ale i vyhráli. A vyhráli ti, s kterýma se dalo dohodnout, takže nastal mír a podmínky byly relativně dobré pro všechny...
Maršálek 29. prosinec 2005 12:04:06
to mo nedá, abych se jeko naprostý neodborník husitské problematiky neozval :-) abych se tady moc nerozohňoval, zjednoduším to poukázáním na to, že se v praxi jednalo především o domácí válku s "neobvykle" velkými intrvencemi v podobě křížových výprav. Občanská válka bývá tradičně problematicky "zhodnotitelná". Faktem zůstává, že k ní došlo v době, kdy většinu Evropy postihly podobné nepokoje a bouře - žakerie ve Francii, Tyler v Anglii, atd. Na rozdíl od těch "selských" bouří se v Čechách hned na počátku chopila iniciativy šlechta, která po brzkém zvládnutí lůzy dala celému konfliktu charakter regulérní války. Připomínám, že žakerie se mimo jiné vyznačovalana na tehdejší dobu neslýchanými krutostmi, kdy lůza při vypalování šlechtických sídel mimo jiné vraždila malé děti, které pekla a pak nutla jejich matky, aby je pojídaly (při tom i jim odřezávaly kusy masa, sem tam někoho lůza roztrhala) - dle rozohňování kronikářů asi nešlo o ojedinělý jev. Tím bych tu nechtěl rozpoutat citace kronik líčících dobové krutosti všech stran, nebo hodnotit, zda dlouhá domácí válka přinesla více zla a krutosti, než relativně krátké, byť bestiálnější selské bouře. Jen hodnotím účast šlechty na obou stranách domácí války jako klad.
Před lety, když jsem četl Pekařovo hodnocení Lipan, málem jsem vzteky (jako správný vlastenec) dostal infarkt, dnes s ním souhalsím. Taky jsem se před lety bavil s francouzskými historiky na téma husitství (moc jsme si nepokecali, oni skoro nic neví.-)) a tehdy mě zaskočili konstatováním, že bitvu u Lipan považují za vítězství v občanské válce, protože tam si ti Husité udělali pořádek mezi sebou a nadále již vystupovali jednotně, což jim zajistilo potřebnou politickou sílu. To co já tehdy v rámci propagandy cítil jako nároní zradu a tragédii, hodnotili oni jen jako epizodu :-)
trener 29. prosinec 2005 08:31:05
Odpověď Hawkwindovi: Nevím, jaký průzkum veřejného mínění sis provedl Ty. Já vycházím z reakcí a názorů svých kolegů v práci, rodičů svých svěřenců, spolužáků a např. novinářů (Martin Komárek v MF Dnes, Petr Hora v Reflexu). Většina z nich to vidí bohužel tak, jak psali dějiny (doslova!) katoličtí autoři od konce 15.století, kteří na to měli od Bílé Hory monopol. (Zářným příkladem je Hájkovo podání bitvy u Sudoměře, kterou husité prohráli a zachránil se jediný Žižka díky rychlosti svého koně :-))
O skutečných vítězích husitských válek by se dalo jistě dlouho polemizovat, v krátkodobém hledisku jsou to samozřejmě šlechtici obou stran, kteří sekularizovali, či "ochraňovali" církevní majetky (což jim zlistinil král Zikmund), města, kterým stouplo sebevědomí, politická moc a díky sekularizaci i majetky, poddaní na panstvích utrakvistické vrchnosti, kteří přišli o povinnost desátků, podýmného a dalších církevních dávek atd.
amat 28. prosinec 2005 10:39:22
Znovu se pokouším převést diskusi o husitství z tématu Nezletilci a statisté do tématu, které má husity v názvu.
Broďan 06. prosinec 2005 12:29:38
trener(06. prosinec 2005 11:56:55) : Já zkusím najít nějaký přesnější zdroj, ale mám v poslední době nějak moc práce a doma prostě žádný věrohodný obrázek vozu s popisem nemám.
Problém je to, že si člověk vytvoří určitou představu na základě podkladů, které třeba někde vidí, ale nenapadne ho v tu chvíli je nějak zálohovat.
trener 06. prosinec 2005 11:56:55
Broďan(05. prosinec 2005 16:28:59) : To je sice hezké, ale odkud je ten obrázek, tím myslím ze kterého dobového pramene?
Broďan 05. prosinec 2005 16:28:59
trener(05. prosinec 2005 14:44:05) : Třeba na stránce Korouhve, kde píšou o plánech rekonstruovat husitský vůz, je vlevo nahoře malý obrázek, který zachycuje typický středověký fasuňkový vůz. Má na boku vynechaný otvor, ze kterého visí nějaký balík. Takže ta dvířka nebyla u všech vozů.

www.korouhev.cz...

Jinak v různých knihách se vyskytují překreslené vozy. Ale obecně nejsou tyto typy vozů malovány příliš často.
trener 05. prosinec 2005 14:44:05
Broďan(05. prosinec 2005 09:06:00) : Které jsou to malby prosím?
Broďan 05. prosinec 2005 09:06:00
trener(01. prosinec 2005 09:36:24) : Tak obraz fasuňkového vozu se sklopnými bočními dvířky jsem nenašel. Na některých malbách je ale vidět otvor na boku vozu, což považuji za jediný smysluplný způsob, jak naložit náklad a lidi. Jestli se zakrýval dřevěnou deskou nebo sklopnými dvířky asi záleželo na výrobci. Žádnou unifikovanou konstrukci bych zde nehledal.
Broďan 02. prosinec 2005 12:13:13
trener(01. prosinec 2005 09:36:24) : Mám jen matný pocit, že jsem ta dvířka viděl i na dobové malbě, ale teď nevím. Zkusím se mrknout do chytrých knih.
Jak už jsem zmiňoval, tak mi Wagnerova rekonstrukce válečného vozu nesedí. Neznám pro ni (zatím?) věrohodné podklady.
Obecně bych řekl, že výzbroj a taktika, která je přisuzována již období husitské revoluce (např. děla, vozy, šikování za pochodu) patří spíš do závěru 15. stol. anebo taky do kategorie teoretických konstrukcí.
trener 01. prosinec 2005 09:36:24
Broďan(09. listopad 2005 14:54:32) : Vybavíš si někde dobový (1419-1470) obrázek válečného vozu se sklopnými bočními dvířky? Já ho znám jenom z Wagnerovy rekonstrukce, ale byl-li vůz stavěn jako stavebnice (bočnice na čepech a vše staženo vrchním rámem z kulatiny), pak podle mne nebyla nutná a stačilo vysadit čelo, které při hřebenovém sestavení šiku bylo stejně kryto předchozím vozem. Vůz by pak byl pevnější, stavba jednodušší a ušetřilo by se i železo.
Broďan 11. listopad 2005 13:50:21
trener(11. listopad 2005 12:37:01) : Já ho mám taky jenom černobíle.

O technologii výroby palných zbraní toho bohužel moc nevím. Menší palné zbraně z počátečního období (14. - 1. pol. 15.st.) jsou občas lité. Zachovaly se i nepovedené odlitky. Těžká děla se v 15. také lila, ale od kdy, a v jakých rážích, to skutečně nevím.
U houfnic se předpokládá i použití hromadné střely, takže musely být velmi účinné proti živým cílům. Palba z houfnic proti opevnění je taky doložena. Účinnost ale byla určitě nízká.
Občas se vidí i obraz houfnice s náměrovým zařízením, ale bez kol. Normálně v trámovém loži (teď mne napadají ale pouze odsuzované Toulky českou minulostí 2). Takové houfnice bych předpokládal v období husitské revoluce, jako převládající typ.
trener 11. listopad 2005 12:37:01
Broďan(10. listopad 2005 14:32:15) : Je ten obrázek někde k vidění barevně? Vlastním jenom černobílé reprodukce.
trener 11. listopad 2005 12:36:11
Tarasnice byly i lité z děloviny, stejně tak je určitě možné odlít i houfnici (stejně jako se odlévaly některé bombardy). Po prohlídce pušky na kamenné koule ve Vídeňském arsenálu si troufám dedukovat, že hlavní výhodou houfnice je její snadná a proto i levná výroba z menších pásů železa, kterou zvládne i průměrně šikovný kovář. Nevadí kratší hlaveň, menší dostřel, přesnost a účinek v cíli, když to smažím nablízko do houfu. Odborník na vnitřní balistiku by mi možná odporoval, ale myslím si, že ani tolik nevadí některé drobné štěrbiny v plášti hlavně.
Broďan 10. listopad 2005 14:32:15
trener(10. listopad 2005 13:30:52) : Tažené dělostřelectvo v 1. pol. 15. stol. by mne zajímalo.
Tarasnice s kolovou lafetou znám z konce 15. a ze 16. stol. Někde mám i fotku gotické tarasnice na kolech, myslím, že z Brna z nějaké brány.
Houfnice a tarasnice z počáteční doby existence rozlišuji podle ráže a zamýšleného použití. Tarasnice menší ráže a delší hlaveň, ideální do střílen v opevnění. Většinou se jejich hlavně kovaly ze železa. Houfnice větší ráže, vhodná i pro palbu proti hradbám. Hlaveň houfnice už kvůli tvaru nešla vyrobit asi jinak, než ze železných pásů.
Zajímal by mne tvůj názor na obr. vozové hradby z Vídeňského rukopisu (1437). Ruční zbraně (kuše, hákovnice, cep), stan, přilby odpovídají pozdějším rekonstrukcím i vžité představě. Bojové vozy a děla na voze ale vůbec ne. Hlavně se zúženou komorou bych označil jako houfnice.
trener 10. listopad 2005 13:30:52
Broďan(10. listopad 2005 11:03:29) : O taženém dělostřelectvu 15.století jsem někde zmínky našel, myslím že tak je vykládán pojem "puška na půlvoze", ale na přesnější dataci si nevzpomenu. Zkusím zapátrat.
Podle mého bylo pro husity (táborské) hlavním argumentem pro houfnici její vykování z pásů, tedy práce pro zručného kováře, na rozdíl od litých pušek.
Tarasnici na kolech si kromě (podle mého spekulativní) Wagnerovy rekonstrukce v Zrnkách nevybavuji. Mimochodem ta známá a všude opakovaná tarasnice na stolici je Tomanova rekonstrukce, kterou jsem v dobových pramenech také nikde nenašel (což nemusí nic znamenat, zatím jsem je neviděl všechny :-).
trener 10. listopad 2005 13:23:59
Broďan(10. listopad 2005 10:54:54) : První byl Wagner (alespoň ten, kdo to publikoval), protože už za okupace tvořil svá Zrnka husitského válečnictví a hned v roce 1946 vydal krásně ilustrovanou knížku Jak válčili husité. Tam má už vozovou kradbu do hřebenu, ale taras mezi každým vozem.
Tvrz v Dohalicích je poslední na Královéhradecku, v roce 1825 byla po několika renesančních a barokních úpravách přestavěna na sýpku (špejchar ji říkají místní), ale stavebně historický průzkum ing. arch. Svobody z r. 2000 říká, že 160cm silné kamenné zdivo do výše druhého patra pochází z konce 14. století.
Broďan 10. listopad 2005 11:03:29
trener(10. listopad 2005 10:26:11) : Ano kolové lafety i s náměrovým zařízením jsou malovány už v době předhusitské. Ale klasickou houfnici znám (když pominu Wagnera) z malby datované až do cca 1450. Ale musela mít houfnice vždy kolový podvozek? Jedná se přece především o tvar hlavně a ráži. Tarasnice existují přece taky na lavicích i na kolech.
O taženém dělostřelectvu by snad někde zmínka mohla být. Klasická houfnice s velkými koly se na vůz dá naložit stěží.
Ale jsou to pouze mé úvahy bez nároku na diskusi.
Broďan 10. listopad 2005 10:54:54
trener(10. listopad 2005 10:22:44) : No, to je pefektní si to takhle vyzkoušet. A cože je to za tvrz?
Já jsem střílel z kuše v leže bez vozu, a ta dlouhá páka se při troše nepozornosti zmáčkne o zem velmi snadno.

Wagnera jsem nechtěl zmiňovat, protože pro spoustu lidí je stále aktuálním zdrojem informací (taky proč ne?). Přitom dobové malby vozů, které prezentuje, vůbec neodpovídají následným rekonstrukcím. Nevím, jestli byl první Durdík nebo Wagner, ale obecně vžitá představa vzhledu vozové hradby není ničím podložena. Je to zidealizováno až běda.
Taky mi nesedí zažitá představa houfnice na kolové lafetě už v době husitské revoluce (1419-1436), když jsou zmiňována vždy děla vezená na vozech. Opět Wagner a Durdík. Je sice správné prezentovat ji jako husitské dělo, ale rozšířené spíše až po pol. 15. stol.
Prostě by to chtělo celkovou revizi úplně všecho, co souvisí s husitským vojenstvím. Zapomenout na Palacké, Tomany, Urbánky, Jirásky apod. a znova nezaujatě zpracovat dochované prameny. Klučina už nás asi ničím novým nepřekvapí a Čornejova parketa není vojenská taktika. Doufám, že se mezi historiky vyvine i nějaký militarista.
trener 10. listopad 2005 10:26:11
Broďan(09. listopad 2005 14:54:32) : Vozy se dnes rekonstruují (obrazově) s kozlíkem, kterým je bedna na nářadí. Kolové lafety děl jsou už v rukopisech z doby předhusitské a první zmínka o houfnicích je ze zprávy o bitvě u Ústí, jestli se nepletu.
trener 10. listopad 2005 10:22:44

Broďan(08. listopad 2005 14:25:05) : Tak jsem si včera vzal kuši, opásal se napínacím hákem a toulcem šipek, na sebe vzal prošívanici a vlezl si pod vůz (ve tvrzi máme dva klasické selské vozy). Z kartonu jsem si vytvořil prkno s trojúhelníkovou střílnou a začal experimentovat. Tady jsou předběžné výsledky: Průměrná rozteč mezi koly je 140cm, světlost 80cm, od kola ke středovému prknu je to 70cm. Ideální rozměry střílny jsou rovnostraný trojúhelník o délce strany 15cm, ve výšce 25cm od země a 10cm od okraje kola. Nabíjení je téměř nemožné (zkoušel jsem i píšťalu, výsledky jsou téměř totožné), na druhou stranu pod vozem je dost místa na pohodlné přilehnutí (dá se předpokládat, že bojové vozy byly ještě o něco vyšší) a vzhledem k tomu, že prkno visí v podélné ose je pod vozem pouze hlava a lokty. Střelit úzkou střílnou do masy jezdců (nebo jenom nohou koní) lze snadno, Kdyby se prkno zapříčilo z obou stran ke kolům špalky, dá se s úspěchem do střílny zapřít i hákovnice. Další střelci mohou podávat nabité zbraně, takže se dá střílet téměř nepřetržitě.
Pod vozem lze tímto způsobem umístit maximálně dva střelce, nástupní můstek nesmí být spuštěn až na zem.
Na střelce pod vozem a hřebenovité srážení vozů kolo na kolo přišel E.Wagner. Vycházel přitom ze svých zkušeností a vojenských předpisů prvorepublikové armády, které vozové koloně v případě napadení nařizovaly zastavit tak, aby spřežení bylo kryto předchozím vozem a vozataj
ové měli zalehnout pod vozy a střílet z pušek.
tss 09. listopad 2005 16:23:11
Broďan(09. listopad 2005 16:03:15) : Já zase jenom střílím, proto jsem psal, že bych si to uměl představit, ne, že to tak bylo.
Broďan 09. listopad 2005 16:03:15
tss(09. listopad 2005 15:24:27) : I já bych pod vozem střílel raději z píšťaly, než z kuše, právě proto, že z kuše střílím.
Místo v korbě vozu bylo asi tak pro 5 bojujících lidí. Celková posádka vozu pak různá, běžně 14 - 21 lidí (Vlček 16). Každý měl ale určitou zbraň a funkci. S nabíječi se nepočítalo (nebo, že by pavézník nabíjel?) a taktika ani nepotřebovala velkou kadenci střelby. Každý asi nabíjel a pálil, tak jak to stíhal ("před potkáním i po potkání"). V případě nutnosti hmátli určitě i střelci po nějaké "kontaktní" zbrani.
tss 09. listopad 2005 15:24:27
Já bych si střelce z píšťal uměl pod vozem představit. S pomocníkem (nabíječem) by mohl skoro nepřetržitě střílet a zároveň by byl dobře chráněn před útočícím vojskem. Na vozech by uvolnil místo pro cepníky, sudličníky a pro střelce z kuší.
Broďan 09. listopad 2005 14:54:32
trener(09. listopad 2005 14:23:14) : Já jsem nucen bohužel vyvíjet zároveň určitou pracovní činnost, a tak jsem ten vtip s práčaty nějak nepostřehl. Každopádně, kdybych viděl tu masu obrněných jezdců, která se na mne řítí, zalezl bych pod vůz, práče nepráče.
Ještě k té vozové hradbě. Moje postřehy:
1) vozy neměly "kozlík", protože vozataj seděl na jednom z koní
2) všechna kola byla většinou stejně velká (někdy se zdají přední menší), přední rejd se užívá v 1. pol. 15. stol. výjimečně
3) sražení "kolo na kolo" neznamenalo automaticky tvorbu zubaté hradby, kdy se kola překrývala, ale spíše jen sražení "obruč na obruč" (dobové obrazy).
4) děla se na vozech nejen převážela, ale některé vozy byly i vybaveny střílnami pro ně. Kolová lafeta byla známa u houfnice, ale bylo toto dělo běžné už v 1. pol. 15. stol.?
trener 09. listopad 2005 14:23:14
Broďan(09. listopad 2005 14:15:28) : O Hájkovi také nevím nic za husitských válek, ale četl jsem o něm, že měl ve svém pražském domě erotické nástěnné malby :-)
Práčata pod vozem byla míněna jako vtip.
Žižku si rozhodně neidealizuji, ale čím víc se toho o něm dozvídám, tak mi vyplouvá z dějin jako člověk nehorující pro zbytečnou krutost (jen pro tu nezbytnou - viz. T.Pratchett a jeho Patricij) držící dané slovo. Když jeho vojsko porušilo nepsaná pravidla rytířského boje, hořce toho litoval - viz. Německý Brod :-)
Broďan 09. listopad 2005 14:15:28
trener(09. listopad 2005 13:50:57) : Třeba zmiňovaný Hájek z Hodětína vytvořil manský systém hradu Zvíkova, kde dělal určitou dobu purkrabího. Jeho další osudy v husitských válkách ale neznám.
Broďan 09. listopad 2005 14:11:57
trener(09. listopad 2005 13:45:18) : ty práčata by byly pod vozem sice byli pěkně chráněný, ale konstrukci tehdejšího praku znám pouze jednu (pruh kůže s kapsou), a ta potřebuje volný prostor k vrhání vestoje.
Já si fakt vybavuju vozovou hradbu, kde jsou prkna se střílnami, pouze z Vídeňského rukopisu. Tam jsou ale taky nakresleny obrovské pavézy, za kterými se ukrývá celý oddíl vojska, takže bych to bral s velkou rezervou.
Žižku si není třeba nijak idealizovat. Ono, když byl někdo úspěšný vojevůdce (hejtman, později generál či maršál), tak musel být bezohledný, krutý, prohnaný, lstivý apod. Pozdější idealizace byla čistě účelová. Bohužel přežívá dodnes.
trener 09. listopad 2005 13:50:57
Broďan(09. listopad 2005 12:54:55) : Pokud vím, tak Václav IV. nechal povolat Čechy z Polska (tedy ty kteří mohli, například Jan Městecký z Opočna upadl ve službách Řádu u Grunwaldu na rok do polského zajetí) na nátlak bratra Zikmunda, který kvůli své politice v Říši stranil Řádu. Je ovšem pravda, že Václav tvořil kolem královských hradů manskou sestavu, jejíž členové tvořili důstojnický sbor husitských vojsk.
trener 09. listopad 2005 13:45:18
Broďan(09. listopad 2005 12:38:13) : S tím pobíjením kněží bych byl také opatrný. Nemohu citovat práci v níž to bylo, ale její součástí byla statistika průměrného počtu zemřelých kněží cca v letech 1350 až 1450 a nárůst v období husitských válek byl do 10 osob ročně! Do fanatismu se s radostí pustila i druhá strana a řádění křižáků husitské ukrutnosti v mnohém předčí (husité šanovali ženy a děti, mnozí zajatí kněží dostali možnost přestoupit ke kalichu a tím si zachránit život). Záleželo samozřejmě na konkrétní situaci a veliteli, kde se disciplina uvolnila (Pražané, samostatné houfy venkovských Táboritů, či Adamité), tam měli kronikáři o čem psát. Naproti tomu proslavený "ničitel lupič a žhář" Žižka se dostal do pověstí jako ochránce památek :-). Je zbytečné také rozepisovat se o jeho touze po kořisti.
S tarasy je to zajímavé, lze je samozřejmě posílit střelci za "děrú", kteří se tam po opuštění vozů mohli střídat a udržovat nepřetržitou střelbu.
Napadlo mne umístit pod vůz práčata...
Broďan 09. listopad 2005 12:54:55
trener(09. listopad 2005 12:04:37) : No právě pokud jde o Čorneje, tak ten je opatrný v dataci Hájkova řádu. Připomíná spis Bellifortis, který psal Kyeser původně pro Václava IV. i další souvislosti.
Pokud rozkázal král v r. 1413 svému podkomořímu Hájkovi "kusy podepsané a práva vojenská ... popsati pro budúcie Čechy bojovné, aby se uměli u vojskách zpravovati; a přikázal jest je u vojště před nadepsaným hradem (Skála u Přeštic) písařóm vojenským čísti", přijde mi podivné to nějak zpochybňovat. Hájek to dostal příkazem od samotného krále, a nevím, proč by to neměl sepsat a nechat číst v uvedeném roce.
Mimochodem Václav IV. povolal zpět české válečníky bojující v cizích službách. Tedy i ty z Polska. Po dvou nedůstojných zajetích šlechtou a nemožnosti postavit rytířské vojsko, lze předpokládat, že hledal nástroj, jak nepříteli úspěšně čelit. Úvaha o vozové hradbě není nijak složitá. Bohužel není asi možné to jednoznačně dokázat a názory se budou i nadále lišit.
Broďan 09. listopad 2005 12:38:13
trener(09. listopad 2005 11:57:13) : Na samém počátku husitských válek, kdy městská i venkovská chudina podléhala fanatismu, bylo zničeno větší množství klášterů a kostelů a upáleno více duchovních osob, nežli bylo zvykem. Následující válečné události se ale skutečně nevymykaly standardu. Bohužel jsou vždy zdůrazňovány krutosti té protivné strany, strana pisatele je opomíjena.
Vozová hradba samozřejmě vznikla proti jízdě. Mezera vyplněná pouze opřenými tarasy je ovšem velmi zranitelná a nepravděpodobná. Nezajištěný taras by šel povalit nejrůznějšími zbraněmi nebo rukou. Dobový obraz s takovýmto postavením děla neznám.
trener 09. listopad 2005 12:11:34
Wothan(08. listopad 2005 22:02:34) : Tohle je zajímavé. Palacký někde (bohužel jsem už zapomněl kde) tvrdí, že povinnost obstarat pevné dopravní vozy pro vojsko za našich Lucemburků ležela na klášterech. Ejhle další důvod pro útok na ně (kromě získání zásob a likvidace opěrného bodu nepřítele)!
trener 09. listopad 2005 12:08:38
Wothan(08. listopad 2005 21:54:35) : Tohle je sice předpis z druhé strany, ale při čtvrté křížové výpravě byl požadavek na střelce z ručnic, aby byli vybaveni každý třemi kusy. To by znamenalo přítomnost pomocníků (viz Vídeňský rukopis) nebo přímo nabíječů.
koulars 09. listopad 2005 12:07:18
Potreboval bych nejakou literatutu nebo jine zdroje k tematu husiti v horni luzici - nevite o necem? Dik.
trener 09. listopad 2005 12:05:55
Broďan(08. listopad 2005 14:25:05) : Až budeme mít repliky husitských válečných vozů, tak to vyzkoušíme.
trener 09. listopad 2005 12:04:37
Broďan(08. listopad 2005 13:53:04) : K Hájkovi: Já osobně věřím Durdíkovi a Čornejovi s jejich datováním někdy po Lipanech. Ale souhlasím s Tebou, že k dokonalosti vozový šik dovedl Žižka (jednou z možností jïnspirace je i jeho účast u Grunwaldu, kde se prý německá pěchota bránila v táboře ve vozech a tady způsobila Polákům a Litevcům největší ztráty - Šmahel 1969).
K tarasům: O tomhle jsem nepřemýšlel, ale vozová hradba vznikla proti jízdě...
trener 09. listopad 2005 11:58:00
amat(08. listopad 2005 12:00:58) : Je to Petr Čornej v Tajemství českých kronik.
trener 09. listopad 2005 11:57:13
Broďan(08. listopad 2005 11:43:46) : Pokud jsme u ničení a devastací, husitská vojska se nijak nevymykala z dobového průměru, ale obecná představa o tom je stále ještě pod vlivem následné katolické propagandy. Například kláštery byly za bojů ve středověku přepadány a ničeny běžně (viz. např. Zbraslavská kronika), ale jejich zánik nebo alespoň úpadek způsobil Zikmund, když jejich statky a zboží rozdal svým straníkům, takže po válce se neměly z čeho obnovit! K ničení kostelů uvedu postřeh z loňského sympozia pořádaného k 580. výročí úmrtí Jana Žižky z Kalicha v Táboře: po stoleté válce v jednom kraji Francie (jméno mi bohužël vypadlo z paměti), který boje přímo nezasáhly, bylo 60% kostelů naprosto nezpůsobilých k bohoslužbám (zničené střechy aj.¨)!
Broďan 09. listopad 2005 09:21:56
Wothan: existenci nových řemeslníků v Praze na poč. 15. stol. („vozníci“ nebo tak nějak), kteří se zřejmě zabývali výrobou válečných vozů, zmiňuje Menclová i Čornej. Ale jejich pramen z hlavy neznám.
K těm střelcům pod vozem jsem skeptický. Nabíjení kuší pomocníky mi nesedí už kvůli tomu, že střelec byl obvykle vybaven napínacím hákem na opasku. Možnost umístění střelců pod vozy je podle mne uvažována pouze na základě střílen v prkně, které jsou na pár obrazech (já si teď vybavuji pouze jeden). Mohlo se jednat o teorii či fantazii autora (vojenské řády požadují prostě prkno). Rozhodně praktické to není. Jestliže lučiště kuše narazí o prkno při výstřelu, může se poškodit (a socha člověku slušně rozbít hubu).

Kain: pěkný popis. Ano, vozové hradby jsou zmiňovány ve starověkých i středověkých předhusitských pramenech.
Ovšem jako taktický systém se uplatnily poprvé v Čechách, kdy to byla nouzovka kvůli nedostatku těžkooděných jezdců a dosavadní taktiku (náraz šiku) nebylo možné uplatnit. To co mne zajímá je období, kdy to začalo. Vše nasvědčuje tomu, že poč. 15. stol. v armádě Václava IV. Zajímá mne to proto, že to většina historiků považuje až za výmysl Žižky (1419).
Kain 09. listopad 2005 08:24:46
Bitva u Salices. Když se císař dozvěděl o plenění v Thrákii, dlel toho času v Antiochii. Vzhledem k tíživosti událostí spěšně uzavřel mír s Persií a prozatím vyslal proti Gótům ctižádostivé, ale údajně neschopné velitele Profutura a Traiana se zkušenými arménskými legiemi. Ty zatlačily rozptýlené nepřátele na skaliska v pohoří Stara planina (Haemus) a vyčkávaly příchodu provinciálního velitele Frigerida z Pannonie, jenž byl vyslán na pomoc západořímským císařem Gratianem. Podle Wolframa (Amm. Marc. 6.1-7) Wulfilovi Gótové odmítli svým soukmenovcům pomoc a byli napadeni a zatlačeni do hor. Současně na Gratianův rozkaz vytáhl z Gallie comes tělesné stráže Richomer. Protože však Frigerida údajně "zachvátila bolest kloubů", ujal se velení nad všemi oddíly Richomer sám a koncem léta 377 se spojil s arménskými legiemi v bažinatém kraji u městečka Salices na jih od dunajské delty (častěji Ad Salices, tj. U Vrb, někde v okolí dn. města Babadag). Gótové mezitím svolali všechny drancující tlupy z okolí a uzavřeli se nedaleko odtud mezi mořem a řekou do kruhové vozové hradby.

Po několika dnech se nakonec obě strany odhodlaly ke střetnutí. Barbaři - údajně za pomoci obrovitých kyjů - prorazili římskou želví formaci na levém křídle, načež se rozhořel zmatený a zuřivý boj, ve kterém obě strany utrpěly velké ztráty a který ukončil až blížící se večer. Druhého dne se Římané uchýlili do Marcianopole, zatímco Gótové zůstávali celý týden ve své vozové hradbě. Toho využily římské jednotky a vystavěly narychlo zdi v horských průchodech, čímž se snažily odříznout zbytek barbarů v Moesii. Současně byly veškeré potravinové zásoby svezeny do velkých měst a Richomer se vydal do Gallie pro další posily. Zbytek Gótů v Moesii se zatím opakovaně pokoušel o průlom v horách a na pomoc si přivolal oddíly alanských a hunských žoldnéřů, zlákaných vidinou kořisti.
www.mujweb.cz...
třeba tady...ale já to našel v nějakém Reaganovi...

Kain 09. listopad 2005 08:19:31
To já se dočetl o použití vozů v severní itálii někdy v 6. století, tuším Góty, zkusím to dohledat. Byly to ale vozy dopravní, udělali z nich kruhovou hradbu....
Broďan 08. listopad 2005 14:25:05
Já si myslím (právě na základě obrazů z 15. stol.), že mezi vozy byla malá mezera pouze pro hlaveň děla (ideální je tarasnice), která umožňovala svázání kol sousedních vozů, byť trochu volnější. Po výstřelu bylo dělo zataženo dozadu k dalšímu nabití, přičemž mohla být obsluha kryta tarasem, neboť i menší mezerou mezi vozy mohly létat střely.
A co se týče prkna pod vozy. Vyžadují ho přímo vojenské řády, aby krylo prostor za vozy před střelbou. Někdy jsou v něm malovány i trojúhelníkové střílny.
Při novodobých rekonstrukcích jsou kresleni střelci s kušemi ležící pod vozem. Ale zkuste si tam někdo lézt s nataženou kuší a střílet v leže malou střílnou v prkně. Nic moc. Není problém zmáčknout spoušť při cestě pod vůz. A když bouchne lučiště při výstřelu do prkna, to je teprve legrace! Takže já bych dal pod vůz střelce s palnými zbraněmi, když už by tam museli být.
amat 08. listopad 2005 14:01:09
Ad Broďan - vzájemné postavení vozů a děl je mi záhadou. Já jsem sice mnohem více milovník než znalec, ale připadá mi, že mezera s dělem a tarasy by byla velkým oslabením hradby, zatímco přímo na vozovou hradbu nebo pod vůz by se větší palná zbraň nejspíš instalovat nedala.
Broďan 08. listopad 2005 13:53:04
Amat: no Piccolomini byl silně protičesky zaujatý. Přesto by mne zajímalo, kam někteří historikové na své názory chodí.

V poslední době se poukouším udělat si obrázek o české vojenské taktice 15. stol. a jsem docela překvapen tendenčností starších historiků.

Třeba: vozová hradba = výmysl Žižkův. "A co Hájek z Hodětína? No ten byl před Žižkou, takže to vymyslet nemohl". Přesto zapadá Hájkův vojenský řád do dobových souvislostí, do poměrů v zemi i do možného složení Václavova vojska. Žižka to dovedl k dokonalosti, pokud se u vozové hradby dá o dokonalosti mluvit. A co třeby Kyeserův spis Bellifortis o vojenských technikách doby Václava IV.? Já souhlasím s Menclovou, že Hájkův řád je datován správně do r. 1413, protože prostě nevím, proč by neměl být.

Nebo třeba: postavení děla ve vozové hradbě podle Durdíka a Klučiny. Pět vozů bylo spojeno řetězy, pak byla široká mezera a v ní mezi dvěma tarasy dělo. Pokud by na každém z tarasů neviselo několik chlapů, pak je snadné, aby je útočníci strhli sudlicemi nebo kopími s háky k sobě a mezi vozy vytvořili široké ulice. Na dobových obrazech jsou ovšem vozy sraženy co nejvíce k sobě a hlavně děl jsou vidět v podstatě mezi loukotěmi kol. No, je toho více, co mi nesedí.
amat 08. listopad 2005 12:00:58
Ad Broďan: o tom, jak ošidné je hodnocení dobových pramenů, svědčí to, že jsem se setkal s tvrzením (samozejmě, že jsem zapomněl, kde, ale mohl to být i Šmahel), že v otázce české gramotnosti Eneáš Sylvius záměrně přehání, že jeho slova chvály na českou vzdělanost ve skutečnosti mají popíchnout obecně málo vzdělané katolické kněžstvo k většímu zájmu o vzdělání. Asi jakoby říkal - styďte se lumpové, i ti čeští kacíři jsou na tom lépe než vy.
Broďan 08. listopad 2005 11:43:46
Amat: s uvedenými důsledky husitství (v disk. Bílá Hora) nelze, než souhlasit.
Za dobu husitskou je ovšem třeba považovat prakticky celé 15. stol., které bylo formováno reformačními názory.

Co se týče stavebního vývoje, trochu lituji, že nedospěl ke gotickému zámku (až na Krakovec). Na druhou stranu velmi pokročily opevňovací techniky.

Po počátečním živelném vývoji, poznamenaném řáděním mrzké lůzy (to se v historii často opakuje) nastává doba regulérní války, ve které hrají nejdůležitější roli města. A po zklidnění situace nastává rozvoj měst.
Připomenu zde slova budoucího papeže (Pius II.) Aenease Piccolominiho, který v r. 1451 navštívil Tábor: "mnozí měšťané jsou znalí latinské řeči, neboť toto věrolomné plémě lidské má tu dobrou vlastnost, že miluje vzdělání".

K vývoji vojenské taktiky uvedeného období:
Již žoldnéřské vojsko Václava IV. používalo vyzbrojené válečné vozy (J. Hájek z Hodětína) spojované do souvislé hradby. Tuto taktiku dovedl k dokonalosti Žižka a jeho následovníci. Její nedostatky byly zřejmé a plně se projevily v poděbradských válkách. Patové situace, kdy vojska ležela uzavřené ve vozech proti sobě a jakési rozhodnutí přínášel třeba dělostřelecký souboj byly časté. Velká zranitelnost při přesunu vedla vojenské teoretiky k úvahám o pochodu v uzavřeném šiku, což ale v praxi většinou terén a úroveň komunikací neumožňovaly.
Proti kvalitní uherské jízdě nemohlo vojsko s vozy na pochodu obstát, o jeho nízké operativnosti nemluvě. Proto Jiří disponoval i velkým počtem jezdectva, který nebyl v poměru k vozům dříve obvyklý. Vývoj směřoval k vytvoření samostatné pěchoty bojující bez vozů po švýcarském způsobu. Česká modifikace používala také pavézníky a velké množství střelců. Odolnost takovéto formace i samozřejmost užívání této taktiky prověřila např. bitva u Schoenbergu (Wenzenbachu) r. 1504.

To, že husitské války přinesly zásadní opoždění za západní Evropou zcela jistě pravda není. Zničeno toho bylo dost, to ano. Následný vývoj byl pak velmi odlišný, což bylo způsobeno rozložením mocenských sil ve státě (panovník, církev, města, šlechta), názorovými tendencemi apod.
amat 07. listopad 2005 15:39:52
Protože se začíná rozjíždět diskuse o husitství (v tématu Bílá Hora), dovolil jsem si oživit toto téma, jednak aby se nám kališníci nemotali na Bílé Hoře a jednak abychom nezakládali zbytečně téma nové. Takže se můžete všichni začít hádat, potažmo proklínat, urážet a posléze vyzývat na souboj :-).
amat 12. říjen 2005 10:15:13
Děkuji všem 25 lidem, kteří včera přišli na vzpomínkové setkání k pomníku Jana Žižky. Počet byl vyšší než vloni, věnec a svíčky jsme si zaplatili sami, chorál zapěli z vlastních zdrojů, akce opět proběhla za naprostého nezájmu vedení města. Bez komentáře:)
amat 10. říjen 2005 09:19:47
Sešel se rok s rokem, a je načase, abychom se zase sešli i my - dne 11.10.2005 v 17.45 hod. v Hradci Králové v Žižkových sadech u Žižkova pomníku se bude konat vzpomínkové setkání při příležitosti výročí úmrtí velkého hejtmana. Takže zvu šermíře, kamarády, milovníky historie, příznivce hustiství, lokální i celostátní patrioty. Kdo má dobový kostým, bude v něm vítán, kdo nemá nebo nechce budit pozornost, nechť přijde v soudobém civilu.
Knecht 11. prosinec 2004 22:19:00
Motiv husy na pavéze i korouhvi je na iluminaci ve Vídeňském rukopisu(1437). Viz Staročeské vojenské řády(Hájek-Vlček, Orbis Praha, 1952)
Knecht 19. listopad 2004 20:12:17
jarnoch(17. duben 2004 20:44:49) : Hledej v časopise Archaeologia historica. Sám teď sháním jeden článek, popisující výzkum jakési tvrze, zničené za husitských válek. Popravdě řečeno, je mi tvrz celkem ukradená i s výzkumem, ale má tam být vykopaný nějaký zajímavý tesák...doufám, že na tenhle chat nechodí Měřínský, jinak mám po zkoušce:)
Kain 11. říjen 2004 09:39:01
amat(08. říjen 2004 15:31:57) : Ano, má to výhody, nebydlet třeba v zemljankách:-) Budu u sochy...
amat 08. říjen 2004 15:31:57
Kain(08. říjen 2004 12:47:29) : No ano, vlastně ke každé správné akci v českých dějinách patřila taky defenestrace.
amat 08. říjen 2004 15:28:30
mascha(08. říjen 2004 12:57:43) : Mně to neva a Trener má smůlu, neb nemá internet a nemůže se vyslovit.
mascha 08. říjen 2004 12:57:43
dovolil jsem si to dát do kalendáře, neva?
Kain 08. říjen 2004 12:47:29
A potáhneme na radnici!!!:-)
amat 08. říjen 2004 12:35:52
Zve Vás Trener, psal jsem to za něj já, protože neměl přístup k netu. Za sebe dodávám, že by nebylo vůbec špatné z toho udělat každoroční tradici a pokud by se sešlo třeba napřesrok více lidí, pak třeba i v kostýmech, zbrojích a s korouhvemi, cepy a sudlicemi.
trener 08. říjen 2004 12:32:11
Na 12.10.04 připadá 580 výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova. Největší český vojevůdce měl blízký vztah k Hradci Králové a byl zde i pohřběn. Zveme všechny, kteří ctí jeho památku, k setkání u sochy Jana Žižky v Žižkových sadech v Hradci Králové, které probhne v pondělí 11.10.2004 v 18.00 hod. jde o neformální akci, civil, bez věnců, korouhví, bez cepů a sudlic - postojíme, pokecáme, zapálíme svíčku.
Malý John 03. červen 2004 09:19:33
Myslím, že hrad veľa historikov datuje do 12 stor., i keď o tom nie sú priame zmienky.
ad P.S.: Fungujem, fungujem, dúfam že v júli poženiem husitov z Beckova... :)
Lodomerius 03. červen 2004 00:04:19
S tou Iliavkou sa môžem naozaj mýliť, monografiu Ilavy som mal v rukách už dávnejšie :)) Inak ilavský hrad je doložený tuším až okolo polovoce 15. stor. (nepamätám si to presne, určite však až po husitských vojnách).
P.S.: funguješ v nejakej šerm. grupe?
Malý John 02. červen 2004 21:47:03
Lodomerius : No, ja bývam cca 7km od IL... :)
V tomto type literatúry prehľad moc nemám, ani netuším kde by sa dala zohnať.
Možno až budem mať cez leto času, pobehám po úradoch a nazriem do kroník.
S tou polohou Ilavy si to akosi neviem predstaviť, severnejšie..., to nie je smer k Iliavke (to by bolo na východ) a predpokladal by som, že mesto stálo v okolí hradu.
Dík za info o rodisku.
Lodomerius 02. červen 2004 13:24:38
Malý John(02. červen 2004 11:06:29) : S presnou lokalizaciou zrážky medzi uhor. vojskom a husitmi je problém (neviem nakoľko máš prehľad v písomných prameňoch, tie su však veľmi skúpe. Napr. "Staré letopisy české" len sucho konštatujú, že boje sa odohrali pri Ilave). Ak si z Považia, tak vieš, že medzi Ilavou a Košecou je priestor ohraničený z pravej strany (ak ideš z Ilavy smerom na Košecu) horami a z ľavej Váhom. Pole na pravo od hlavnej cesty domáci dodnes nazývajú "Rudé." Zatiaľ som nehľadal najstarší doklad tohto chotárneho názvu, takže nemôžem povedať (alebo predpokladať) či pochádza z husitských čias. ). Ďalším problémom je, že dodnes nie je na 100% vyriešená poloha vtedajšej Ilavy. Sú teórie, že ležala trochu severnejšie (smerom k dnešnej Iliavke). Samostatnou otázkou je tvar koryta Váhu a jeho zmeny počas storočí. Je to dost koplikované aj vzhľadom na to, že tu zatiaľ neprebehol rozsiahlejší archeol. prieskum, taktiež neviem o nájdených predmetoch zaraditeľných do 14.-15. stor. Ak vieš o niečom Ty ozvi sa mi na mail. L.
P.S.: Ako východiskovú prácu si pozri monografiu Ilavy (stredovek tam robil Univ. Prof. R. Marsina). Tam aj odkazy na ďalšiu literatúru.
Malý John 02. červen 2004 11:06:29
jarnoch: Mohol by si prosímťa konkretizovať miesto toho bojiska pri Ilave?
jarnoch 18. duben 2004 21:30:55
Tu diskusiu o stitoch som prehliadol (chodim sem len obcas-aby som bol v obraze, co sa deje za riekou Moravou:)), ale urcite si ju pozriem (aj stranku Korouhve...).
Pochadzam z Dubnice, ale uz 8. rok "prebyvam" prevazne v Trnave. S partiou sa momentalne zameriavame na 2. pol. 15. stor. (konkretne na dobu Mateja Korvína 1458-1490). Chceli by sme postupne vytvorit jednotku ťažkej pechoty jeho "Čierneho pluku" (ktorá mala vo výzbroji aj pavézy...), zatiaľ sme však len v začiatkoch.
Husiti ma interesujú už pomerne dlho (prakticky od detstva, teraz mam 27 r. a hoci som sa už dávnejšie zbavil niektorých ilúzií o nich, naďalej sú jednou z mojich obľúbených tém ), a to z viacerých dôvodov. Jedným je aj, prakticky zabudnuté, bojisko z husitského obdobia blízko môjho rodiska (medzi Ilavou a obcou Košeca-miesto jednej z najväčších porážok husitov/konkrét. sirotkov v jeseni 1431/ na zahraničnej výprave). Na husitské obdobie sú zameraní kamaráti z jednej skupiny z Považia (Dubnica-Trenčin), tiež však začali dávať do kopy serióznu (=pramenne podloženú) výstroj len prednedávnom.
Ideálom (a cieľom) je teda pramenne podložená výzbroj, odev atď.
Ozvi sa mi na cepelavlado@pobox.sk
Pošlem Ti tú bibliografiu a niektoré citácie vecí čo momentálne zháňam. Mimochodom, odkiaľ si Ty?:))
P.s.: Tá citácia ohľadne husi na štítoch ma dosť zaujíma. Ako si spomenul, zatiaľ prevláda názor, že mala len ironický význam ...
radar 18. duben 2004 20:18:15
Lodomerius(18. April 2004 17:37:53) : no, ja si ty knizky uspesne uzurpoval unas v knihovne:o)), jinak kdyys mel zajem o nejake studie, mel bys citaci a nemohl ji sehnat, dej vedet, treba by se mi to tu povedlo. O ten seznam bych zajem mel, i kdyz netvrdim, ze bych to cetl,ale hodi se, vedet kam sahnout. JInak ty pavezi - pred casem tady na sermu byla diskuse na tema jak je vyradet (tusime tema pechotni stity, nebo tak nejak), pokud bys chtel, to "podstatne" jsem z toho vytahal at nemusis procitac vsechny reci. JInka nejaky takovy clanek o jedne paveze s prazskym erbem jsme videl u kluku z Korouhve mesteninu Staroprazskych (korouhev.scherm.cz), ale co to bylo za autora, to veru netusim. Jinak mi rukama prosla kniha Iluminovane rukopisy doby husitske, ale k tomu, co bys chtel, tam nic moc neni. Jen bylo zajimave, ze podle nekteryhc materialu se mohl pry pouzivat i znak husy, takze ne jen jeho pouzivani katolickymi kronikari jako zesmesneni... myslim, ze bych nekde sehnal bibliograf. citaci. JInak ale nevim, co by mohlo pomoci. Zkusim jeste zname z Tabora, Ty maj drobet bliz k muzeu husitstvi. Odkud jsi, Ty chces delatúdelas husity? zatim, jdu ted skouknout Spunarovu knihu Kultura ceskeho stredoveku, kdyztak budu myslet:o))
jarnoch 18. duben 2004 17:37:53
Ahoj Radar. Vdaka za odpoved. Z poslednej (najnovsej) syntezy o husitstve (Smahel) mi chyba 2. diel (dal som si ho vsak zhanat), Čorneja (Tajemství...) mám prečítaného (aj niektoré zo základných prác; tie staršie sa však ťažšie /aspoň na Slovensku/ zháňajú). Súpis základnej lit. k Uhorsku ti môžem poslať-je tam však prevaha štúdií a starších prác (aj maď. a nem.). Zo slovenských starších veci mám zopár prefotených(Mišík...).
Zháňam konkrétne (väčšinou staršie) štúdie roztrúsené po odborných periodikách, niektoré zborníky a práce.
Z mat. kultúry momentálne zháňam podklady k pavézam (mám akurát 1 diel Denksteinovej stúdie "Pavézy ceského typu..."; ďalšie 2 mi chýbajú), husit. odevu etc.
radar 18. duben 2004 12:33:01
no, o hustiskou problematiku se zas tak moc nezajimam, ale mas-li soupis literatury k Uhram, docela bych to privital. Ja k husitstvi mam asi takovy vztah, ze me rodne mesto melo jen jedny mene rado nez husity - a to Rozmberky. Spis mam kdyztak neco k protihusitskym:o)). Ale mozna bych i neco vedel, treba otazku vojenskych radu te doby u nas. Co by Te zajimalo? Bud pozdraven. Radar. PS: ale chces-li neco dost dobreho, tak si nekde sezen HUsitskou revoluci od Smahela, je to myslim velmi seriozni a dost dobre vytvorene. Take bych Ti doporucil jednu knizku,ktera bori par mytu kolem husitstvi, Je to neco jako Tajemstvi ceskych kronik, ale ted ji ma pujcenou kamos a tak nemohu slouzit presnou citaci. No, ale tyhle knihy ty asi znas...
jarnoch 17. duben 2004 20:44:49
Zaujíma sa niekto SERIOZNE o husitskú problematiku? Mám na mysli najmä hmutnú kultúru, ale i ďalšie otázky. Myslím, že mám celkom dobrý prehľad o "husitologickej" literatúre vo vzťahu k Slovensku (resp. vtedajšiemu Hornému Uhorsku). Ak by mal niekto záujem na výmene informácií (príp. ďalšej spolupráci...) dajte avízo. Zdravím. L.

webmaster